Úvod do tématu konference (bázeň neznamená mít strach, Fp 2,12; Ř 8,15; 1Pt 1,17-19; Ex 20,20; Iz 11,3)

Berešš Boha vážně? Bázeň Boží

Bůh, který je strašný, ale je zároveň dobrý (Žalm 130,4; Marek 4,41)

Vztah křesťana k Bohu, kým je nyní pro nás?
Ač nás Pán Ježíš nazývá ze své veliké milosti svými přáteli (J 15,14-15), tak je pořád našim Pánem a Mistrem (J 13,14)

Bázeň vede ke zvěstování a také ke vztahu s ostatními křesťany, především v místním sboru

Jak dáváme najevo, že máme nebo nemáme bázeň.
„Myslíme si, že máme před Bohem úctu, ale býváme tak hloupí a naivní, že své hulvátství před Bohem ani nevidíme.“

Bůh je živým Bohem a žádá od nás především poslušnost, ne bezduché naplňování rituálů; pravou službou Bohu nejsou strhané ruce, ale odevzdané srdce a poslušnost Bohu

Mal. 1,6-14

Společnost nás učí, že je třeba být zaměřený na sebe, Mat. 6:31-32