Žijeme ve světě, který je zasypaný věcmi. Který je zahlcený vizuálním zobrazováním čehokoliv. Každý den jsme bombardováni informacemi, věcmi a činnostmi, které si nárokují naši pozornost. Je to místo, kde se z obyčejných věcí a zájmů stávají modly. Modly v podobě chobotnic s dlouhými chapadly, které lidem ucpávají uši a oči a napouští je jedem, který mate mysl i řeč a mění vnímání a chuť. Zrak je pro člověka nejdůležitějším smyslem. Zrakově vnímáme až 80 procent všech informací z okolního prostředí. Tím, co vidíme jsme bezbrostředně ovlivňováni, ať už je naše pozornost soustředěná nebo ne. V současné civilizaci převažuje vizuální komunikace založená na rozvoji technologií. Hlavní strategií systému volného trhu je vizuální reklama s cílem zaujmout.
Zasáhnout člověka na jakékoliv úrovni. Vzbudit jeho zájem, žádosti a touhy, které jsou nenápadně nazývané potřebami. Člověk tak může být zasažen kdekoliv a kdykoliv. Přes rozum – který mu svědčí o výhodnosti, přes city – které mu svědčí o příjemnosti, přes vůli – která mu dosvědčí, že je to přesně to, co chce.
A už se příliš nezabývat tím, co na to říká Bůh. Pro většinu lidí je Bůh totiž „mrtvý“. A i ti, kteří se s Bohem setkali, většinou následují většinu. V lidské přirozenosti je touha po něčem vyšším, co přesahuje náš všední život, něco co mu dává smysl, a pokud to neznáme nebo neprožíváme, klademe na toto místo něco jiného. Důležité je to, že nás Bůh nenechává usnout navěky, ale stále nás zkouší z našeho spánku vyburcovat a probudit.
Modly nejsou jen nějaké sochy nebo oltáře, které patří dávné historii. Jde o přístup a význam, který určité věci přikládáme. To znamená, že modly vytváříme především my sami - z věcí, lidí nebo práce či zájmů. Některé modly – idoly vypadají neškodně, ale v Božích očích jsou všechny stejně strašné, odporné a zlé.
Modla je náhražka a překážka pro vztah s živým Bohem. Tím, kdo o nás stojí a vykoupil nás z otroctví tou nejvyšší cenou v Kristu Ježíši.
Nejen pro Korintské je napsáno: Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: „Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“ (2. Korintským 6)
Proč je rané církvi tak silně zdůrazňováno varování před modlářstvím? Modlářství je uctívání model – idolů (nepravdivých věcí, které oklamávají a odvádějí pryč od Boží pravdy) Jan ve svém dopisu v Bibli píše:„Děti, varujte se modlářství.“ (1. list Janův 5;21)
Sami sebe máme zkoumat a vidět ve světle Božího Slova, kde stojíme. Každý den máme spolu s Kristem umírat
sami sobě!
Je naše myšlení dostatečně proměněné a neustále obnovované Boží přítomností? Máme dost silné brnění a štít, kterým bychom mohli odrážet šípy? Jaká je naše úroveň rozpoznání klamu od pravdy? Známe svoje slabiny a trhliny, díky kterým můžeme upadnout do bahna? Umíme rozpoznat duchovní příčinu spoutanosti a bojovat proti tomu?
Proč měli Izraelci zapovězené zobrazování čehokoliv, co vnímali kolem sebe? Protože existovala reálná hrozba, že by tato díla začali obdivovat – uctívat a přikládali by jim větší důležitost, než ve skutečnosti mají. Svoji pozornost by zaměřili na tyto věci, místo na živého, neviditelného Boha – na cestu poznávání Jeho vůle a následování Jej.
Stále pro nás platí Mojžíšova přikázání:
Podle překladu 21. století – Exodus 20:
3 Neměj žádné bohy kromě mne.
4 Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
5 Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující.
Podle kralického překladu – Exodus 20:
3 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
4 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.
5 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti.
Podle ekumenického překladu – Exodus 20:
3 Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
4 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
5 Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující.